Alergie a gravidita



Alergická rýma (rhinitis alergica)

Rýma nealergická - „tzv. těhotenská“ se vyskytuje až u 30 % gravidních žen. Je to dáno vlivem hormonálních změn v těhotenství (zvýšení estrogenů), projevuje se především ve II. a III. trimestru, ústup je sledován do 2 týdnů po porodu.
Alergická rýma se vlivem těhotenství může zmírnit, ale také zhoršit.


K ovlivnění příznaků existují tyto léčebné možnosti:
V těhotenství již od prvního trimestru lze užívat nosní kortikosteroidní spreje v nejnižší účinné dávce- jsou nejlepší ke kontrole příznaků (např. Tinkair, Nasonex apod.)
Kromony - oční kapky a nosní spreje lze také užívat bez obav již od prvního trimestru (Allergocrom, Cromohexal oční, nosní apod.).
Z léků v tabletové formě se podávají antihistaminika tzv. 2. generace: loratadin (Claritine), cetirizin (Zyrtec), neboť jsou s nimi dlouholeté zkušenosti a nejlépe od 2. trimestru. V prvním trimestru lze užít ev. antihistaminka starší generace ( Prothazin, Zaditen ) - přesto jsme s podáváním v prvním trimestru spíše opatrní.
Lokální dekongestiva v kapkách (Olynth, Otrivin, Sanorin, Nasivin apod.) lze užívat jen výjimečně, krátkodobě a v doporučeném dávkování, v graviditě nejsou vhodná.
Z preventivního hlediska je ideální plánovat početí (1. trimestr gravidity) mimo pylovou sezonu (při alergii na pyl apod.)



Astma bronchiale a gravidita

Astma bronchiale je chronické zánětlivé onemocnění dýchacích cest, nejčastěji vzniklé na podkladě alergie. Nejtypičtější příznaky jsou pískoty na hrudi, dušnost, tíže na hrudi a kašel. V posledních letech se zvyšuje počet těhotných žen nemocných astmatem (až 8,4% těhotných má astma), čímž se astma stává nejčastějším chronickým onemocněním v graviditě.
Je to dáno nárůstem výskytu alergií a astmatu v populaci obecně.
Průběh astmatu v těhotenství lze rozdělit průměrně na třetiny, kdy u jedné třetiny těhotných žen je stav astmatu stejný, u jedné třetiny dochází ke zlepšení a u poslední třetiny pacientek ke zhoršení tíže choroby (udává se, že častěji u žen s těžkým astmatem čekajících holčičku). Zhoršení dosahuje vrcholu v posledním trimestru, avšak ke konci gravidity a kolem porodu je tendence ke zlepšení..
Zhruba 3 měsíce po porodu se stav u všech žen obvykle dostává na úroveň před otěhotněním. Péče o těhotnou ženu trpící astmatem je komplexní ve spolupráci alergologa, gynekologa a praktického lékaře.

 

Spouštěči astmatických záchvatů jsou nejčastěji:

  1. atopie – zde je nutná úprava životního prostředí, odstranění běžných alergenů jako jsou roztoči, domácí zvířata, plísně)
  2. iritancia – hlavně tabákový kouř (zde nutno upozornit, že děti kuřaček mívají častěji astma , navíc kouření matky negativně ovlivňuje růst a funkci plic plodu), dále parfémy, čistící prostředky, smog (při zhoršení rozptylových podmínek). Je vhodné řádné větrání (mimo smogové období a opatrně v pylové sezoně u pacientek alergických na pyl).
  3. virové a bakteriální infekty – jsou častější než u netěhotných žen, virová infekce až ve 34% je příčinou těžkého zhoršení astmatu v těhotenství

 

V případě správně léčeného astmatu v těhotenství, vyhýbání se spouštěcím momentům astmatických záchvatů (viz výše) a správným a pravidelným užíváním předepsané inhalační léčby nemusí mít astma negativní vliv na průběh těhotenství, porodu a zdraví narozeného dítěte.

Obavy z bezpečnosti antiastmatických léků užívaných v graviditě jsou ve většině případů neopodstatněné, a je nutno podotknout, že pravidelná preventivní terapie astmatického zánětu je pro matku a plod menší zátěž, než astmatický záchvat samotný. Při každém astmatickém záchvatu se zhoršuje okysličení plodu!
Navíc inhalační léky předepsané alergologem či plicním lékařem jsou v souladu s americkou asociací pro kontrolu bezpečnosti léčiv (Food and Drug Administration - FDA).
Nejcitlivější období k expozici vnějším činitelům a ev. teratogenním vlivům je 4,5-11. týden gravidity (po zač. poslední menstruace) - proto v 1. trimestru jsme obecně s léky opatrní.
Avšak inhalační formy léků jako tzv. úlevová antiastmastika (známý Ventolin, Ecosal, Bricanyl) lze podávat bezpečně, stejně jako tzv. preventivní antiastmatika (inhalační kortikosteroidy např. Miflonid, Budiair, Pulmicort, Giona, antileukotrieny jako např. Singulair, kombinované preparáty jako např. Seretide, Symbicort) – tyto slouží k léčbě astmatického zánětu dýchacích cest, snížení hyperreaktivity dýchacích cest a jako prevence příznaků astmatu (pískoty, dušnost, tíže na hrudi, kašel).

 

Pozn. - dušnost i neastmatická se zvyšuje od 30. týdne těhotenství vlivem tlaku rostoucí dělohy na bránici, navíc v těhotenství bývá relativně častá chudokrevnost z nedostatku železa zhoršující dušnost, proto je vhodné dbát na jeho dostatečný přísun.

 

Nejvíce obav mají pacientky z užívání inhalačních kortikosteroidů – ty se ovšem při středním dávkování vstřebávají výlučně v průduškách a tudíž není nutné se obávat celkových nežádoucích účinků obecně uváděných. Studiemi bylo zjištěno, že patří mezi léky nejlépe kontrolující astma, snižují riziko astmatických záchvatů a počet opakovaných hospitalizací (pokud jsou užívány pravidelně) a v graviditě jsou bezpečné.
Studiemi nebyl podán důkaz, že by užití inhalačních kortikosteroidů bylo spojeno se zvýšeným rizikem vrozených vývojových vad nebo jiným nežádoucím účinkem na plod.


Přidružená onemocnění, která mohou provokovat astmatický záchvat a přispět ke zhoršení astmatu jsou:

  • alergická rýma,
  • zánět vedlejších nosních dutin (sinusitida)
  • gastroezofageální reflux (GER).

 

  1. Rýma - viz výše
  2. Zánět vedlejších nosních dutin je v těhotenství až 6x častější než mimo graviditu (opět možný vliv estrogenů na sliznice). Bývá nejčastější příčinou exacerbace astmatu (astmatických záchvatů). Je nutno ho dostatečně dlouho léčit vhodnými antibiotiky (např. Duomox, Zinnat, Rovamycin ).
  3. Gastroezofageální reflux se vyskytuje až u 50 % těhotných, hlavním příznakem bývá pálení žáhy. Bývá příčinou zhoršení kašle i dušnosti. Pokud přetrvává po těhotenství, je pak vhodné bližší gastroenterologické vyšetření (za časté pálení žáhy se považuje, pokud se vyskytuje více než 2x týdně).

 

Bez obav o bezpečnost lze v těhotenství po domluvě s praktickým lékařem nasadit tzv. inhibitoryprotonové pumpy (PPI) např. Helicid 1-2x denně nalačno.
Dále jsou nutná i režimová opatření - vyhýbat se smaženým tučným jídlům, kynutému pečivu, ostrému koření, čokoládě, perlivým minerálním vodám, kávě a samozřejmě alkoholu a kouření. Uléhat nejdříve 2 hodiny po jídle. Ve spánku horní polovinu těla mít ve zvýšené poloze – cca o 20 cm výše než nohy.

 

Důležité otázky:

  1. Je možné pokračovat ve specifické alergenové imunoterapii (SAIT) v těhotenství? Po individuálním zvážení ošetřujícího alergologa lze pokračovat, a to u pacientek s dobrou odpovědí na léčbu (pokračujeme v nastavených dávkách). V graviditě se nedoporučuje specifickou alergenovou imunoterapii zahajovat ani zvyšovat dávky.
  2. Lze léky na alergii a astma používat v době kojení? Ano, do mateřského mléka přechází jen nepatrné množství léků k léčbě alergie či astmatu. Lze podávat antihistaminika 2. generace (např. Zyrtec, Analergin , Zodac, Claritine ...), dále Prednison tbl v nízkých dávkách, inhalační kortikoidy, úlevové antiastmatické léky typu Ventolin ,Ecosal, Bricanyl, Atrovent - tyto léky nejsou kontraindikací kojení. Antihistaminika tzv. I. generace (Dithiaden, Zaditen ) - můžou u novorozence vyvolávat křik a dráždivost, proto u kojících žen nejsou vhodná. U theofylinů ( Euphyllin,Theoplus) také opatrně - zde může být negativní vliv na novorozence.
  3. Co dělat v případě astmatického záchvatu? (dušnost, kašel, pískoty, tíže na hrudi, zatahování dýchacích pomocných svalů nad hrudní kostí). Aplikujte si 2 vdechy úlevového léku: Ventolinu, ev.Ecosalu, Bricanylu či Buventolu , pak dávku opakujte po 20 minutách (dle stavu a odezvy na léčbu i 3x po 20 min). Při dobré odezvě na léčbu užívejte úlevový lék každé 4 hodiny 24-48 hod, pokud máte inhalační kortikoidy, zdvojnásobte dávku na 7-10 dnů. Pokud po 2 hodinách od podání první dávky úlevového léku nedochází ke zlepšení, jsou stále pískoty nebo dušnost, cítíte snížení počtu pohybů miminka, okamžitě kontaktujte lékaře, ev. volejte lékaře RZP č. 155 – je vhodná léčba na oddělení akutní péče, sledování vašich dechových funkcí a aktivity plodu gynekologem.
  4. Je nutná speciální příprava k porodu? Pokud je pacientka bez komplikací astmatu i těhotenství, není nutná speciální intervence porodníka, porod je veden běžným způsobem, je ale i nadále nutné pokračovat v pravidelném užívání protiastmatické léčby. Pokud jsou pacientky ohroženy astmatickým záchvatem či astmatickým stavem (protrahovaný (vleklý) astmatický záchvat) - jedná se o pacientky léčené kortikosteroidy ve formě tablet nebo injekcí dlouhodobě, a ty pacientky, které užívaly tyto léky v posledních 4 týdnech - je vhodné podání kortikoidů do žíly před porodem -dle doporučení vašeho alergologa..
  5. Lze rodit v celkové anestezii ? Ano lze, jsou anestetika a analgetika snižující provokaci astmatu, obecně se upřednostňuje lumbální anestezie – ta během porodu snižuje spotřebu kyslíku.


zpět
2018-2024 © AlergoMed | Vyvinuto a provozováno s whitewolf.cz